Všechny třídy prvního ročníku se postupně zúčastnily třídenního pobytu v Krkonoších na Modrokamenné boudě, kde jim společnost dělali (nejen) třídní učitelé a školní psycholožka, ale i lektorka Nikola Hendrychová. Hlavním cílem bylo poznat, s kým budou žáci trávit následující roky studia, zjistit více informací o druhých i o sobě samých, užít si zábavu, pohyb, horskou krajinu, ale třeba se také něco nového naučit. Hezké počasí občas střídal déšť a mlha, což neodmyslitelně k podzimu a horskému podnebí patří. Dny jsme naplnili tvůrčí činností, diskusemi, nejrůznějšími typy her uvnitř i venku, procházkami, a dokonce i přednáškou o historii, krásách a záludnostech Krkonošského národního parku. Věřím, že si každý z účastníků odnesl nějaký zážitek, na který bude rád vzpomínat, že ve všech třídách budou žáci vycházet v dobrém mezi sebou i s vyučujícími a že někteří ve třídě „sousední“ našli kamarády, se kterými se neviděli naposledy. Vždyť takové školní akce jsou většinou tím, co si i po letech absolventi připomínají. Děkujeme Vanese Čepkové a Nikole Hendrychové za spoustu zajímavých činností, které si pro nás připravily a děkujeme také našim „prvákům“, že se do nich většinou pouštěli s nadšením, odvahou a úsměvem, nebo alespoň dokázali překonat nedůvěru, ostych a pohodlnost.
Jedno přísloví říká, že „nejhezčí vzpomínky jsou ty, při kterých zjistíš, že se usmíváš“. Tak až si milí žáci vzpomenete na adaptační kurz, snad se vás bude více usmívat než mračit.
Díky za společný čas, těšíme se na další dny, týdny a měsíce, které máme před sebou.
Ing. Štěpánka Tryznová
